Zurückgezogen auf seinem Landsitz Peacefield beginnt der Pensionär John Adams damit, seine Memoiren zu schreiben. Eine Serie persönlicher Tragödien – erst stirbt seine Tochter Nabby an Krebs, gefolgt von seiner geliebten Ehefrau Abigail , die dem Typhusfieber erliegt – stürzt ihn in eine tiefe Depression. Auf Anraten seines Arztes, Doktor Rush, schickt Adams die Nachricht vom Tod der beiden Frauen an seinen zuletzt zum Widersacher gewordenen Freund Thomas Jefferson . Dieser hat sich nach seiner Präsidentschaft, die von der gefährlichen Spaltung der Legislative und Exekutive in Föderalisten und Republikaner überschattet gewesen war, ebenfalls in den Ruhestand zurückgezogen.

Пенсионираният Адамс започва да пише мемоарите си и претърпява редица трагедии, когато дъщеря му Наби (Сара Поли) умира от рак, а Абигейл става жертва на тиф няколко години по-късно. По настояване на Бенджамин Ръш (Джон Досет), Адамс започва кореспонденция с Томас Джеиферсън, която трае до края на живота им, и двамата стари приятели и съперници намират в писмата си взаимна утеха и излекуват старите рани. На 4 юли 1826, след като е доживял да види сина си Джон Куинси (Ибън Мос - Бакрач) да стане президент, 90 годишният Джон Адамс умира в деня на 50 годишнина от ратифицирането на Декларацията за Независимост, и на същия ден умира и Джеферсън. На смъртното си легло Адамс – който още не знае, че Джеферсън е умрял преди няколко часа – промълвил “Томас Джеферсън оцеля.”

Adams začne psát své memoáry a statečně snáší sérii dalších bolestných ztrát. Jeho dcera umírá na rakovinu a milovaná manželka Abigail podlehne tyfu. Dr. Rush ho nabádá, aby tyto smutné zprávy sdělil Jeffersonovi, a tak se dva staří přátelé i protivníci vzájemně utěšují korespondencí, která zhojí staré rány a trvá až do konce jejich života. Dne 4. července 1826, poté, co se dožil toho, že se jeho syn John Quincy stal prezidentem, devadesátiletý Adams umírá v den 50. výročí ratifikace Vyhlášení nezávislosti - a v tentýž den zemře i Thomas Jefferson. John Adams však na jeho zásluhy vzpomíná i na smrtelné posteli.

Ya retirado, Adams comienza a escribir sus memorias a la vez que sufre la tragedia de perder a su hija Nabby por culpa del cáncer y a Abigail por culpa de la fiebre tiroidea. Recomendado por el Dr. Rush, Adams informa de la mala noticia a Jefferson y los dos viejos amigos y adversarios se consuelan gracias a una correspondencia que curaría viejas heridas y duraría el resto de sus vidas. El 4 de julio de 1826, tras llegar a ver a su hijo John Quincy ser presidente de la nación, John Adams muere a los 90 años en el 50º aniversario de la Declaración de Independencia y el mismo día que Jefferson. En su lecho de muerte, Adams susurra: "Thomas Jefferson todavía vive".

En el retiro de John Adams lamenta los peligros de una larga vida; pérdida de seres queridos y la creciente irrelevancia. Pero fuera de la tragedia John reaviva su amistad rota con Thomas Jefferson y vive para discutir la agenda presidencial ambicioso de John Quincy con él.

À la retraite, John Adams déplore les périls d’une longue vie, la perte d’êtres chers et le manque de pertinence croissant. Mais suite à une tragédie, John ravive son amitié rompue avec Thomas Jefferson et discute avec lui de l’ambitieux programme présidentiel de John Quincy.

À la retraite, John Adams écrit ses mémoires et relate les tragédies qui ont parsemé sa vie familiale : la mort de ses êtres chers.

לאחר שהחליט לפרוש מהחיים הציבוריים, ג'ון אדמס מתחיל לכתוב את זיכרונותיו ונאלץ להתמודד עם סדרה של טרגדיות.

In retirement John Adams laments the perils of a long life; loss of loved ones and growing irrelevance. But out of tragedy John rekindles his broken friendship with Thomas Jefferson and lives to discuss John Quincy's ambitious presidential agenda with him.

Gli ultimi anni di vita di Adams sono segnati da eventi tristi, ma anche dalla riconciliazione con Jefferson e dal trionfo alle presidenziali del figlio John Quincy.